Obývací pokoj je srdcem domova, a jeho uspořádání zásadně ovlivňuje, jak se v něm budeme cítit. Ať už máte dlouhý a úzký prostor, nebo čtvercový otevřený půdorys, vždy je třeba vycházet z tvaru místnosti a polohy oken. Okna určují, kudy proudí denní světlo, a tím i to, kam umístit hlavní sedací soupravu, televizi nebo jídelní stůl. Pokud je okno na jedné straně, přirozeně se nabízí orientovat sezení tak, aby bylo světlo za zády, ale ne přímo proti obrazovce. U rohových oken je výhodné ponechat průhled do zahrady a nábytek seskupit do L.

U obdélníkových místností se často setkáváme s problémem, jak rozdělit prostor na zónu pro odpočinek a pro stolování. Pomůže pomyslná osa, která kopíruje delší stěnu. Nábytek pak řadíme podél ní, ale necháváme volný průchod. Když je místnost krátká a široká, je lepší vsadit na symetrii a vytvořit dvě protilehlá sezení. Právě v takových případech se vyplatí inspirovat se radami, jak zvolit symetrické a asymetrické uspořádání sezení, které zohledňuje nejen tvar, ale i pohyb osob v místnosti. Symetrie působí klidně a formálně, asymetrie naopak dynamicky a uvolněně.

Umístění oken ovlivňuje i barevnost a materiály. Do tmavších místností s okny na sever volte světlé odstíny a lesklé povrchy, které světlo odrážejí. Naopak do prosluněných pokojů s okny na jih se hodí matné textilie a tmavší dřevo, které nebude působit přeplácaně. Závěsy by měly kopírovat tvar oken – u širokých oken zvolte dvě samostatné garnýže, u úzkých jednu tyč. Nikdy nezakrývejte okno nábytkem vyšším než parapet, pokud chcete zachovat přirozené světlo.

Nakonec myslete na to, že dispozice není neměnná. Čas od času se vyplatí uspořádání obměnit, zvláště když se změní potřeby rodiny. Malé dítě potřebuje prostor na hraní, dospívající zase klid na učení. Před každou změnou si změřte místnost, nakreslete si půdorys a vyzkoušejte různé varianty na papíře. Ušetříte čas i námahu a výsledek bude skutečně odpovídat tvaru i světlu, které máte k dispozici.