Karlovy Vary a Island mají jedno společné – horkou vodu stoupající z hlubin. Způsob, jakým se dostává na povrch, se však zásadně liší. Karlovarské termální prameny jsou vázané na hlubinný zlomový systém, který prochází pod městem. Voda zde není poháněna tlakem páry z magmatu, ale kombinací hydrostatického tlaku a oxidu uhličitého, který vzniká při mineralizaci hornin. Teplota Vřídla se pohybuje kolem 73 °C a jeho vývěr je stabilní po staletí. Islandské gejzíry, jako je Strokkur nebo kdysi Geysir, fungují na principu tlakové komory, kde se voda ohřívá nad bod varu a pak explozivně vyvrhne sloupec páry a vody do výšky. Karlovarské prameny tedy nejsou gejzíry v pravém slova smyslu – chybí jim eruptivní fáze. Pokud vás zajímá, jak vznikají gejzíry a čím se liší od prostých termálních vývěrů, rozdíl spočívá v geometrii podzemních kanálů a v přítomnosti magmatického tepla.

Island leží na divergentním rozhraní dvou litosférických desek, takže pod povrchem je žhavé magma relativně blízko. Voda se vsakuje do puklin, ohřívá se a v úzkém hrdle gejzíru se hromadí tlak. Když tlak překoná odpor, dojde k výbuchu. Karlovy Vary naproti tomu leží v oblasti, kde se stýkají žuly a krystalické břidlice. Horká voda zde stoupá puklinami podél zlomu, ale nemá k dispozici magmatický zdroj tepla v takové hloubce. Teplo pochází z geotermálního gradientu – zemské jádro je daleko, ale horniny jsou dostatečně teplé, protože voda putuje hluboko a pak rychle stoupá vzhůru. Oxid uhličitý, který se uvolňuje při rozpouštění minerálů, funguje jako nosný plyn a udržuje prameny pod tlakem. Výsledkem je nepřetržitý, ale klidný vývěr, ne explozivní erupce.

Pro návštěvníka Karlových Varů to znamená, že prameny mohou pít přímo z pramenních váziček, aniž by musel čekat na erupci. Islandské gejzíry jsou atraktivní právě svou nepředvídatelností a silou, ale jejich výtrysky trvají jen několik sekund. Karlovarské prameny tečou nepřetržitě, i když jejich vydatnost kolísá podle srážek a ročního období. Z hlediska geologie jde o dva odlišné mechanismy: jeden je poháněný magmatickým teplem a tlakovou komorou, druhý hlubinnou cirkulací a tektonickým zlomem. Oba jsou vzácné a oba přitahují pozornost, ale každý jiným způsobem. Pokud plánujete cestu, nečekejte v Karlových Varech gejzír – čekejte pramen, který má svůj vlastní, pomalejší rytmus.